Historie
Historie písma a jazyka je velmi složitá a to zejména kvůli nedostatku dochovaných záznamů.
Když Slované přicházeli na naše území, mluvili praslovanštinou (společným jazykem pro všechny Slovany). O existenci písma nic nevíme. Avšak nepřímé důkazy mluví o existenci systému, který se nazývá "črtami a zářezy" (případně "črtami a čárami"), nicméně to nelze prokázat.
V roce 2017 byla v lokalitě Lány u Břeclavi objevena zvířecí kost (tura domácího) s vyrytými runami. Jde o 6 posledních (z 24) znaků tzv. staršího futharku. Původně byla na kosti asi celá runová abeceda a nejspíše sloužila jako učební pomůcka.
 |
|---|
Křesťanství k nám začalo pronikat na přelomu 8. a 9. století, především z Franské říše a Itálie. Tito kněží bohužel mluvily latinsky (písmo latinku). Latinsky uměla pouze elita a duchovní, takže jim nikdo nerozuměl, a také aby se vymanil z franského vlivu, vyslal Rostislav (Velkomoravský kníže, 846-870) poselstvo do Říma (k papeži Mikuláši I.), kde však neuspěl a tak se obrátil s prosbou o pomoc do Konstantinopole (k byzantskému císaři Michalovi III). Z Konstantinopole k nám přišli v roce 863 bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj a přinesli historicky první slovanské písmo Hlaholici.
Hlaholice
Konstantin (Cyril) vytvořil hlaholici na základě staroslověnštiny (jihoslovanské nářečí praslovanštiny), kterou znal, pocházel ze Soluně, kde se staroslověnsky mluvilo. Staroslověnština byla v té době ještě velmi podobná s pračeštinou používanou na území Čech a Moravy.
Znaky jsou odvozené od řeckého, hebrejského písma a latinky.
Písmena mají zároveň i číselný význam, k odlišení čísel od textu, se nad čísly maluje tzv. “titlo“.
Existuje oblá (starší) a hranatá (mladší) hlaholice.
Psalo se pomocí rydla na voskové tabulky.
Zánik
Po Metodějově smrti v roce 885 byli jeho žáci vyhnáni z Moravy a hlaholici začala nahrazovat latinka. Někteří odešli do Čech a jiní Bulharska, kde vytvořily koncem 9. století cyrilici (později známou jako azbuka). Z Bulharska se rozšiřovala do dalších zemí, hlavně do Dalmácie a Chorvatska, kde vznikala hranatá varianta. Nejdéle se udržela v Chorvatsku a to až do 19. století.
Konec hlaholice v Čechách znamenal rok 1096, kdy byli vyhnáni mniši ze Sázavského kláštera a veškeré jejich spisy byly zničeny. Od té doby se požívala výhradně latinka.
O pokusu obnovit hlaholici se rozhodl Karel IV a to založením kláštera sv. Jeronýma a Panny Marie ("Na Slovanech") na Novém Městě pražském, pro který se vžilo nové označení Emauzy. Tento pokus skončil během husitských válek, kdy byla hlaholice definitivně nahrazena latinkou.
21. století
Už nějakou dobu se snažím upravit hlaholici, tak aby se dala použít pro dnešní češtinu, má to však několik problémů.
Původní hlaholice z Velké Moravy se takřka nedochovala.
Pračeština obsahovala jery, nosovky apod., které v češtině nepoužíváme.
Hlaholice neobsahovala diakritiku (háčky a čárky) a některé znaky jako Q, W, X a některé jsou sporné H, CH, J a Y.
Pro zjednodušení jsem upravil i systém čísel. Původní fungoval na podobném principu jako římské číslice. Číslo 482 se napsalo jako 4*100+8*10+2 (pomocí 5ti znaku), můj systém je stejný jaký máme v češtině.
Časem přidám i mojí abecedu a mám v plánu vytvořit i font.
Menu
